Je dobré učit děti básničku?

Je dobré učit děti básničku, aby se správně naučily říkat hlásku, kterou neumí? JENOM TO NE!!! Promiňte mi mé zděšení, ale napadl mě podobný příměr. Vaše maminka chce, abyste jeli Velkou pardubickou, nemusí to být hned napoprvé super, ale budeme to zkoušet. Cože? Vy neumíte jezdit na koni? To nevadí, to se naučíte během závodu. Totéž my bychom chtěli po dítěti, které neumí vyslovovat (naše obávané) R.

Říkej pěkně básničku: "V hradě kráká zrána stará černá vrána...". Dítě, které nemá rozhýbanou pusu a jazyk, neslyší hlásku R ve slově a vůbec neví, jak se R říká, dospěje podle své povahy k některému extrému. Bude básničku opakovat a bude mu šumák, jestli tam nějaké R je. Nebo se bude usilovně snažit a když to nepůjde, tak bude naštvané nebo vystresované. Nebo se naučí R říkat nesprávným způsobem,
a to je pak o hromadu víc práce ho to přeučit správně.

Přimlouvám se tedy dnes za děti - nechtějme po nich nemožné.